Ropušák
Ropušákův způsob života je ohavný, zvířecí a vlhký. Tito obojživelní humanoidi s ropuchovitou hlavou musí být neustále vlhcí. Obývají deštné lesy, mokřiny a vlhké jeskyně. Ropušáci jsou stále hladoví a skrznaskrz zlí. Když mohou, přemáhají protivníky přesilou, ale před vážnými hrozbami prchají hledat snadnější kořist.
Ropušáci mají zelenou, šedou nebo skvrnitou žlutou kůži, která se mění přes odstíny šedé, zelené a hnědé, což jim umožňuje splynout se svým okolím. Nosí surové zbroje a ovládají jednoduché zbraně a nepřátele, kteří se k nim příliš přiblíží, mohou silně kousnout.
Zkažená šlechta. Ropušáci se považují za řádné a právoplatné vládce bažin. Když jednají s cizinci a mezi sebou, řídí se jakousi etiketou. Podléhají vrtochům svého vůdce — samozvaného vůdce bláta. Ropušáci se honosí vznosně znějícími tituly, hluboce se klaní a ponižují před svými nadřízenými a nekonečně soutěží o přízeň svých nadřízených.
Ropušák má dvě možnosti, jak postoupit mezi svým druhem. Buď může zavraždit své rivaly, ale musí si dát pozor, aby udržel své trestné činy v tajnosti, nebo může najít poklad či magický předmět a darovat ho jako hold nebo projev úcty svému lennímu pánovi. Ropušák, který zavraždí své rivaly nerozumně, bude nejspíš popraven. Takže je běžnější, že ropušáci dělají nájezdy na karavany a osady, s cílem zajistit si drahé ozdoby, zapůsobit jimi na své pány a získat si jejich přízeň. Takové jemné zboží se hrubým zacházením a nedbalostí trvale změní na špinavé cáry. Jakmile dar ztratí svůj lesk, ropušácký pán vždy po svých podřízených požaduje, aby mu přinesli více pokladů a holdu.
Vzpurná diplomacie. Ropušáci nemilují nic víc, než panovat těm, kteří nedovoleně vstoupí na jejich území. Jejich válečníci se pokouší vetřelce spíše zajmout než je prostě zabít.
Zajatci jsou předvedeni před krále či královnu — nebývale velkého ropušáka — a nuceni prosit o milost. Úplatky, poklad a lichotky mohou ropušáckého pána obměkčit, aby nechal zajatce jít, ale ne předtím, než se pokusí udělat na své „hosty“ dojem velkolepostí svého pokladu a říše. Ropušáčtí páni, s hlubokým komplexem méněcennosti, si hrají na krále a královny, ale zoufale touží, aby se jich cizinci báli a měli z nich respekt.
Obojživelní spojenci. Ropušáci mluví jazykem, který jim umožňuje komunikovat na velké vzdálenosti jakoby žabím kvákáním. Tímto primitivním komunikačním systémem se v bažině rozšíří zprávy o vetřelcích či jiných událostech v řádu minut. Jednoduché pojmy v jazyce jsou srozumitelné žábám a ropuchám. Ropušáci si pomocí této schopnosti utváří silná pouta s obřími žábami, které cvičí jako strážce a lovce. Větší exempláře někdy používají i jako jezdecká zvířata. Schopnost žab polykat tvory vcelku poskytuje ropušácké lovecké skupině jednoduchý prostředek, jak odnést kořist do své vesnice.
Životy 11 (2k8 + 2)
Rychlost 4 sáhy, plavání 8 sáhů
- SIL12 (+1)
- OBR12 (+1)
- ODL13 (+1)
- INT7 (-2)
- MDR10 (+0)
- CHA7 (-2)
Smysly pasivní Vnímání 10
Jazyky ropušákovština
Nebezpečnost 1/4 (50 ZK)
Obojživelník. Ropušák může dýchat vzduch a vodu.
Mluvení s žábami a ropuchami. Ropušák může žábám a ropuchám sdělovat jednoduché myšlenky, když mluví ropuštinou.
Bažinové maskování. Ropušák má výhodu k ověřením Obratnosti (Nenápadnosti) při schovávání v bažinatém terénu.
Skok z místa. Ropušákův skok do dálky je až 4 sáhy a jeho skok do výšky je až 2 sáhy, s rozběhem nebo bez.
Akce
Vícenásobný útok. Ropušák zaútočí dvakrát na blízko: jednou kousnutím a jednou kopím.
Kousnutí. Útok na blízko zbraní: +3 k zásahu, dosah 1 sáh, jeden cíl. Zásah: Drtivé zranění 3 (1k4 + 1).
Kopí. Útok na blízko nebo na dálku zbraní: +3 k zásahu, dosah 1 sáh nebo dostřel 4/12 sáhů, jeden cíl. Zásah: Bodné zranění 4 (1k6 + 1), nebo bodné zranění 5 (1k8 + 1), pokud k útoku na blízko použije dvě ruce.