Mantikora

Mantikora, nestvůra v každém smyslu slova, má neurčitě humanoidní hlavu, lví tělo a dračí křídla. Po zádech se jí táhne ježatá hříva a její dlouhý ocas je zakončen chomáčem smrtících bodlin, kterými dokáže zapíchnout kořist v úchvatném dostřelu.

Zlí predátoři. Mantikory jsou divocí zabijáci, kteří loví kořist široko daleko. Spolupracují, aby zabili obzvlášť velké či nebezpečné tvory, a po zabití kořisti se dělí o maso. Mantikora začíná svůj útok salvou ocasních bodlin, pak přistane a útočí drápy a kousáním. Když je pod širým nebem a stojí proti přesile, pomocí svých křídel zůstává ve vzduchu a útočí z dálky, dokud nevyčerpá své bodliny.

Mantikora není nijak zvlášť bystrá, ale má zlomyslnou povahu a umí mluvit. Při útočení osočuje své protivníky a nabízí, že je zabije rychle, pokud budou prosit o své životy. Pokud mantikora vidí, že by bylo výhodné ušetřit tvorův život, udělá to a bude požadovat poplatek nebo oběť rovnou ztrátě žrádla.

Obludné vztahy. Mantikory slouží zlým pánům, kteří se o ně dobře starají a pravidelně jim poskytují kořist. Mantikora může poskytovat vzdušnou podporu orčí hordě nebo skurutí armádě. Nebo může sloužit jako lovecký společník vůdci kopcových obrů, nebo střežit vstup do lamiina doupěte.

Mezi největší teritoriální soupeře mantikor patří gryfové, chiméry, perytoni a vyverny. Kromě těchto tvorů se mantikory bojí draků a vyhýbají se jim. Mantikory, které loví ve smečce, mají často výhodu většího počtu.

„Mantikory milují chuť lidského masa. Proto na svých výletech po horách cestuji vždy s lidskými strážemi.“

— Marthok Uldarr, trpasličí obchodník s mědí