Mrchodravec

Mrchodravci očišťují hnijící maso zdechlin a hltají slizké kosti, které zůstanou. Agresivně útočí na každého tvora, který překračuje jejich teritorium nebo je ruší od jídla.

Požírači mršin. Mrchodravec jde za svým jídlem po pachu smrti, ale s ostatními mrchožrouty raději nesoupeří. Proto tito oškliví tvorové dřepí v teritoriích, kde o smrt není nouze a ostatní mrchožrouti mají omezenou pohyblivost. Mezi jejich oblíbená doupata patří jeskyně, stoky a zalesněné mokřiny, ale přitahují je i bojiště a hřbitovy.

Mrchodravec se toulá na lovu a jeho chapadla sondují vzduch, jestli v něm nenajdou pach krve či rozkladu. V tunelech nebo zříceninách cupitají po stropě, když se přibližují k jídlu. Tímto způsobem předchází kontaktu se slizy, otyughy a jinými nebezpečnými obyvateli tmy a navíc překvapují potenciální jídlo, které nenapadne se podívat nahoru.

Trpěliví predátoři. V podzemní tmě i při nočním lovu jsou světelné signály potenciální jídlo. Mrchodravec může z dálky sledovat světelný zdroj celé hodiny a doufat, že zachytí pach krve. Navzdory své velké velikosti umí mrchodravci i snadno připravit přepadení ze zálohy a čekat schovaní za rohy, až se k nim kořist přiblíží.

Když mrchodravec čelí potenciální kořisti nebo vetřelcům, nechá jed udělat svou práci. Jakmile oběť ztuhne paralýzou, mrchodravec ji ovine svými chapadly a odtáhne na vysokou římsu nebo do odloučené chodby, kde ji může bezpečně zabít. Pak nestvůra obnoví hlídkování svého teritoria, zatímco čeká, až jídlo uzraje.