Sovodvěd

Sovodvědovo pištění se rozléhá tmavými údolími a zaostalými hvozdy, probodává noční klid a oznamuje smrt sovodvědovy kořisti. Hustou, huňatou srst sovodvědova medvědího těla pokrývá peří a na jeho soví hlavě se zuřivě koukají velké kulaté oči s průzračnými panenkami.

Smrtící divokost. Sovodvěd je známý svou zuřivostí, agresivitou, tvrdohlavostí a příkrou mrzutostí, které z něj dělají jednoho z nejobávanějších predátorů divočiny. Hladový sovodvěd se bojí jen máločeho, pokud vůbec něčeho. Dokonce i nestvůry, které převyšují sovodvěda svou velikostí a silou, si dávají pozor, aby se s ním nezapletli, protože tento tvor nedbá na nepřítelovu větší sílu a útočí bez vyprovokování.

Dokonalí predátoři. Sovodvěd vychází ze svého doupěte kolem západu slunce a loví do nejtmavších hodin noci. Houká či píská, aby deklaroval své teritorium, nahnal kořist do svého loviště, nebo když si hledá samici. Lovišti jsou obvykle hvozdy, ve kterých se sovodvěd vyzná a které jsou dostatečně husté, aby omezily únikové trasy jeho kořisti.

Sovodvěd si dělá doupě v jeskyni či zřícenině poseté kostmi jeho kořistí. Částečně sežrané úlovky si nosí zpět do svého doupěte a jejich části si ukládá mezi okolní skály, keře a stromy. Poblíž sovodvědova doupěte se drží silný zápach krve a hnijícího masa, který přitahuje mrchožrouty a tím i více kořisti. Sovodvědi loví sami nebo v partnerských párech. Je-li kořisti dostatek, rodina sovodvědů může zůstat pohromadě déle, než je potřeba k vychování potomka. V opačném případě se jejich cesty rozdělí, hned jak je mládě schopné lovit.

Divocí společníci. I když jsou sovodvědi inteligentnější než většina zvířat, je těžké je zkrotit. Ale s dostatkem času, jídla a štěstí si inteligentní tvor může vycvičit sovodvěda, aby ho uznával jako pána, a udělat si z něj neochvějnou stráž nebo rychlé a neohrožené jezdecké zvíře. Obyvatelům vzdálených příhraničních osad se dokonce podařilo se sovodvědy závodit, ale diváci se stejně často sází, jaký sovodvěd napadne svého handlíře, jako se sází, který sovodvěd doběhne do cíle jako první.

Elfí komunity podněcují sovodvědy, aby se usadili pod jejich vesnicemi v korunách stromů a využívají je jako přírodní obranu během noci. Skuruti si oblíbili sovodvědy jako válečná zvířata a kopcoví a mraziví obři občas chovají sovodvědy jako mazlíčky. Vyhladovělý sovodvěd se může objevit v gladiátorské aréně a nemilosrdně kuchat a požírat své protivníky před krvežíznivým publikem.

Sovodvědí původ. Učenci dlouho diskutovali nad původem sovodvěda. Nejběžnější teorií je, že první exemplář stvořil dementní kouzelník zkřížením obří sovy s medvědem. Avšak ctihodní elfové tvrdí, že tyto tvory znají po tisíce let a některé víly trvají na tom, že ve Vílí divočině existují odjakživa.

„Jedinou dobrou věcí na sovodvědech je to, že kouzelník, který je stvořil, je už nejspíš mrtvý.“

— Xaršel Havranostín, gnómí Profesor transmutačních věd na Morgrayově univerzitě

Sovodvěd

Velká obluda, bez přesvědčení

Obranné číslo 13 (přirozená zbroj)
Životy 59 (7k10 + 21)
Rychlost 8 sáhů

• SIL20 (+5)
• OBR12 (+1)
• ODL17 (+3)
• INT3 (-4)
• MDR12 (+1)
• CHA7 (-2)

Dovednosti Vnímání +2
Smysly vidění ve tmě 24 sáhů, pasivní Vnímání 13
Jazyky —
Nebezpečnost 3 (700 ZK)

Bystrý zrak a čich. Sovodvěd má výhodu k ověřením Moudrosti (Vnímání), která se opírají o zrak nebo čich.

Akce

Vícenásobný útok. Sovodvěd zaútočí dvakrát: jednou zobákem a jednou drápy.

Zobák. Útok na blízko zbraní: +7 k zásahu, dosah 1 sáh, jeden tvor. Zásah: Bodné zranění 10 (1k10 + 5).

Drápy. Útok na blízko zbraní: +7 k zásahu, dosah 1 sáh, jeden cíl. Zásah: Sečné zranění 14 (2k8 + 5).