Poletucha
V tajných hájích a stinných údolích třepotají svými vážkovými křídly poletuchy. Přes veškerou svou vílí nádheru ale poletuchy postrádají vřelost a soucit. Jsou to agresivní a neohrožené bojovnice, které přijímají závažná opatření, aby ochránily své domovy před cizinci. U cizinců, kteří se příliš přiblíží, posoudí jeho morální charakter a pak ho buď uspí, nebo zastraší.
Ochránkyně hvozdu. Poletuchy si staví vesničky ve větvích stromů a ochotných entech, na zelených mýtinách rozjasněných mechem, polním kvítím a muchomůrkami. Milují divokou přírodu a nestrpí žádné narušitele. Když poletuchy zahlédnou narušitele, svedou je z cesty zlověstným šelestem z křoví a vzdáleným praskáním větviček. Tvorové, kteří jsou natolik hloupí, že pokračují v narušování území poletuch, jsou střeleni jedovatými šípy a uspáni do bezvědomého spánku. Když spí, poletuchy úspěšně uletí a ustoupí do ještě odlehlejší části hvozdu.
Věštkyně srdce. Poletuchy umí vycítit, jestli je tvor dobrý nebo zlý dle zvuku jeho srdce a zváží tvorovy předchozí činy. Poletucha dokáže říci, jestli srdce bije rychle láskou, či pomalu smutkem, nebo jestli je potemnělé nenávistí a chamtivostí. Její schopnost vnímat srdce vždy ukazuje pravdu, protože srdce nedokáže lhát.
Vařiči jedů. Ve svých lesních panstvích poletuchy vaří jedy, masti a protijedy, včetně uspávacího jedu, kterými natírají své šípy. Vydávají se hluboko do hvozdů, kde sbírají vzácné byliny, mechy a houby a někdy kvůli tomu překračují nebezpečné území. Když jsou zoufalé, kradou své přísady dokonce z ježibabích zahrad.
Dobrosrdečné. Protože poletuchy jsou soudkyně srdce a mají v oblibě dobré tvory, vzdorují vůli zlých víl a při každé příležitosti maří konání zlých arcivíl. Pokud potkají dobrodruhy na výpravě za odstraněním zlého vílího tvora či skřetí hrozby v jejich hvozdu, slíbí jim podporu, a dokonce jim přijdou na pomoc, když to dobrodruzi budou nejméně čekat.
Na rozdíl od diblíků se poletuchy málokdy oddávají lehkovážnému veselí a zábavě. Jsou to striktní bojovnice, ochránkyně a soudkyně. Kvůli jejich přísnosti je ostatní víly považují za přehnaně zarputilé a vážné. Ale víly, které respektují území poletuch, je mají za spolehlivé spojence v obtížných dobách.
„Přísahám, že ve větvích stromu byla malá víska. Další věc, kterou si vybavuji, že jsem ležel v hlíně čelem dolů. Kolem hlavy mi létaly hvězdičky, a když jsem se postavil a rozhlédl kolem, strom i ta víska byly pryč.“
— Historka půlorčího hraničáře
Životy 2 (1k4)
Rychlost 2 sáhy, létání 8 sáhů
- SIL3 (-4)
- OBR18 (+4)
- ODL10 (+0)
- INT14 (+2)
- MDR13 (+1)
- CHA11 (+0)
Smysly pasivní Vnímání 13
Jazyky elfština, obecná řeč, sylvánština
Nebezpečnost 1/4 (50 ZK)
Akce
Dlouhý meč. Útok na blízko zbraní: +2 k zásahu, dosah 1 sáh, jeden cíl. Zásah: Sečné zranění 1.
Krátký luk. Útok na dálku zbraní: +6 k zásahu, dostřel 8/32 sáhů, jeden cíl. Zásah: Bodné zranění 1 a cíl musí uspět v záchranném hodu na Odolnost se SO 10, jinak se otráví na 1 minutu. Je-li výsledek záchranného hodu 5 či méně, otrávený cíl upadne do bezvědomí na stejnou dobu, či dokud neutrpí zranění, nebo pokud někdo nepoužije akci, aby s ním zatřásl, a tak ho vzbudil.
Srdeční zrak. Poletucha se dotkne tvora a magicky pozná jeho aktuální citové rozpoložení. Pokud cíl neuspěje v záchranném hodu na Charisma se SO 10, poletucha také pozná tvorovo přesvědčení. Běsi, nebešťané a nemrtví v záchranném hodu automaticky neuspějí.
Neviditelnost. Poletucha se magicky zneviditelní, dokud nezaútočí či nesešle kouzlo, nebo dokud neskončí její soustředění (jako by se soustředila na kouzlo). Vybavení, které poletucha drží nebo má na sobě, se zneviditelní spolu s ní.